7. září 2016

Anatomie podvodu

Anatomie podvodu
Art Katz

Úvod

Kdysi jsem byl pozván, abych promluvil na "Ježíšově sjezdu" ve Vinipegu v Kanadě. Dřívější zkušenost o několik let dříve na prvním Ježíšově sjezdu mi úplně stačila. Tehdy jsem si slíbil, že se již nikdy neúčastním takovéhoto karnevalu pod širým nebem, kde v atmosféře mužů a žen narvaných do těsných kraťasů, s plnými ústy bramborových čipsů při poslouchání něčeho z pódia, co mělo být označeno za závažné Boží slovo. Celá ta atmosféra mě přímo mrazila. Ale když přišlo pozvání z Vinipegu, cítil jsem, že je to Bůh, a navzdory svému rozhodnutí jsem jel.

Nepředpokládal jsem, že bych měl mluvit na hlavních shromážděních, ale pouze, jak bývá zvykem, třeba na ranních denominačních i nedenominačních charismatických skupinách. Byl jsem pozván promluvit na setkání baptistických charismatiků. Jak bych mohl odmítnout něco takového? A skutečně, tato setkání byla požehnaná. Večer, na generálním shromáždění, jsem zjistil, že sedím na pódiu, kde byl mezinárodně uznávaný kazatel. Zatímco všichni propukali do všeobecného veselí, já jsem tam seděl jako hromádka neštěstí. Byl jsem trýzněn a ubíjen některými z těch vynášených tvrzení. Převažující atmosféra, ve které publikum přijímalo ta slova, ve mně posilovala dojem, že to vše je "falešně emotivní". Neznám pro to lepší označení. Byla v tom umělost, náhražkovost a hrané objevování známých věcí. Bylo to nějak falešné, i když to byla pravdivá slova a byly používány správné termíny, jako např. fráze z Písma, které mluví o jednotě Těla.

27. července 2016

Pokoj Boží vs. falešný pokoj

W.Nee


Pokoj souvisí se svatostí. Cílem znovuzrození je svatost. Bůh chce mít svaté lidi. Svatost znamená, že v člověku dostává místo smýšlení, jaké měl Pán Ježíš Kristus. To působí stále větší lásku, která se stává přirozeností a která zahrnuje Boha i lidi. Nezná větší životní úkol, než všechny myšlenky, slova i činy konat pod Božím vedením a přinášet je Bohu jako oběť skrze Pána Ježíše Krista. 


Taková svatost zároveň člověku dává opravdové naplnění života, které je skutečným štěstím. Oboje patří neoddělitelně k sobě. Nikdo nemůže být trvale šťasten, kdo nežije svatě. Jedině souzvuk s Bohem dává vnitřní pokoj. Vše nesvaté nakonec činí člověka nespokojeným a nešťastným. 

Nemusí jít jen o hrubé hříchy, ale i takové věci, jako tužby, zklamání, beznadějná očekávání, závislost na lidech a věcech, pýcha aj. nás připravují o radost a Boží pokoj. 

Opakem svatosti je mělká průměrnost, nikoli hřích! Svatost znamená, že ostatní "smí", já nemohu. Druzí smí mluvit, já musím poslechnout Ducha Svatého jak vede. Neodvážím se vtipkovat. Mohu se cítit osamocen, ale to je cena za svatost a autoritu.

Překlad: VEVERKA http://sotva.blogspot.cz



19. července 2016

Zavřel jsem dveře, již není možnost návratu



Julie Whedbee
12.7.2016

„Není cesty zpět. Jak jsem vám řekl, konec je od počátku, jako začátek je od konce. Znát Mé cesty v minulosti, znamená vědět, kde jste teď, protože Já se neměním. Jsem stejný včera, dnes i zítra. Stejně jako jsem ukázal v Mém Slově milost a shovívavost vůči hříchu a nepravosti v dávných dobách, stejně jednám se zlem a se zlou generací v době, ve které žijete nyní. Ale stejně, jako jsem měl určený čas na soud pro neposlušnost v minulé době, mám určený čas na odplatu i teď. Říkám vám, jste v té době. Soud začal a bude vyléván s větší a větší intenzitou, jak budou události exponenciálně eskalovat.

17. července 2016

Příčiny, proč přetrvávají naše problémy

Citát:
Poslušnost je nejlepší komentář k Bibli – Jednej a budeš znát! Theoddore Monod

Art Katz:
„Jsme rychlí smiřovat to, co není smířeno v Bohu, a proto trpíme tím, že se stále znovu vynořují problémy, zlozvyky a otázky, které nejsou vyřešené, a proto zůstávají. Chceme mít nepravdivé zmrtvýchvstání bez hanby a bolesti kříže. Ale to nejde bez opravdového utrpení a zničení křížem, který předchází konečné oslavení. Jsme milovníci kříže? Milujeme třísky a krev? Rozeznali jsme, že musíme nést svůj kříž? A to je utrpení, ke kterému jsme povoláni.
Rozeznali jsme, že řešení problémů není daleko, jestliže hledáme věci, které jsou opravdové a pravdivé? Máme rozeznání pro rozlišení skutečného od předstíraného? Jsme tak navyklí na úspěch a tolik si přejeme vidět nějaký jasný projev moci, takže nerozpoznáme, že jsme to již nějakým způsobem dostali? Chceme vzrušení! Chceme dráždění. Chceme projev moci! Chceme být úspěšní, protože neúspěch nebo selhání je formou smrti a to nechceme snášet, a proto se vyhneme kříži. Raději bychom se měli ptát, jak úspěch definuje Bůh!“