Desátek který svazuje

Když jsem se vracel domů z jednoho domácího shromáždění, měl jsem pochybnosti o tom, jestli bylo správné opustit svoji mateřskou církev, když jsem tam byl tolik roků a o tom, jestli to pro nás bylo správné duchovní rozhodnutí. V myšlenkách jsem Bohu říkal, že jsme ochotni jít zpět do „xyz“ církve a pokud jsme se mýlili, tak se pokořit za to, že jsme odešli. Nechtěl jsem být zatracen a nechtěl jsem ani nikomu jinému způsobit zatracení. Nad opuštěním našeho mateřského společenství jsme se trápili, protože jsme tam strávili spoustu času. Toho večera, 9 prosince 2004 mi Pán dal sen a také mi milostivě ukázal většinu významu toho snu.

Necky – vidění

Necky – vidění

The Washtub Vision
Hollie L. Moody

25. 2. 2005

*******************************

Elijáš Tišbejský z Tišbé v Gileádu řekl Achabovi: Jakože živ je Hospodin, Bůh Izraele, jemuž sloužím, v těchto letech nebude rosa ani déšť, jenom podle mého slova.

1 Královská 17:1

Po dlouhé době, ve třetím roce sucha, dostal Eliáš slovo Hospodinovo: „Jdi, ukaž se Achabovi. Hodlám na zemi seslat déšť.“

1 Královská 18:1

41 Elijáš řekl Achabovi: Jdi, jez a pij, neboť slyším hukot deště.

42 Achab šel jíst a pít. Elijáš vystoupil na vrchol Karmelu, sklonil se k zemi a vložil svou tvář mezi kolena.

43 Svému služebníkovi řekl: Jdi a podívej se směrem k moři. Šel, podíval se a řekl: Nic tam není. Řekl: Sedmkrát se vrať.

44 Když to bylo posedmé, řekl: Hle, oblak malý jako lidská dlaň vystupuje z moře. Řekl: Jdi a řekni Achabovi: Zapřáhni a jeď, ať tě nezadrží déšť.

45 Za chvíli se zatměla nebesa oblaky a větrem a nastal velký déšť. Achab nasedl a jel do Jizreelu.

1 Královská 18:41-45

*******************************

Souvislosti

Před několika měsíci jsem cítila puzení od Pána, abych si opakovaně četla 1.Královskou 17:1 a 1.Královskou 18:1, 41-45. Když jsem usilovně přemýšlela, nad tím proč se mi tyto verše Písma zdají tak podmanivé, byla má pozornost nasměrována na 1.Královskou 18:1, zejména kde se píše: „Po dlouhé době, … dostal Eliáš slovo Hospodinovo …“

Jakmile jsem tento verš z Písma dočetla, Pán promluvil k mému srdci.

„Přestal být Eliáš prorokem, když jsem k němu nemluvil své Slovo?“ Zeptal se mě Pán.

Tato Pánova otázka zasáhla mé srdce a vzala mi dech. Sama jsem prožila období, kdy ke mně Pán nemluví. Ale i přesto, že Pánovo mlčení bylo v mnoha ohledech stresující, neustále jsem cítila Pánovu přítomnost.