Bože, dej nám proroky!
GOD, GIVE Us PROPHETS!!
Paul Holdren.
Titul „Prorok“ ukazuje na jeho nekonvenční metody a způsoby. A titul „Služebník“ v kontextu pak předpokládá používání konvenčních metod a způsobů.
Proroci jsou nepředvídatelní, zatímco služebníci jsou velmi předvídatelní. Služby jsou zpravidla plánovány lidmi, zatímco proroci dostávají příkazy od Boha. Proroci se vrhli na tvář k zemi před Boha, aby navždy byli odděleni pro Jeho úkoly.
Proroci poslouchají pouze Boha. Proto mluví za Boha. Proroci byli dotčeni Boží rukou. Proto znají Boží moc. Proroci byli ustanoveni, aby viděli z Boží perspektivy, takže vidí světový systém tak jak je. Protože je zkažený od přirozenosti, není v něm nic, co by mělo věčnou hodnotu. Proroci vidí slávu Boží. Proto rozumí volání po svatosti.
Proroci se třesou před Boží svatostí. A proto se netřesou před lidmi. Ctít Boha znamená nebát se žádného člověka - ať jednotlivce, tak lidské instituce. Proroci jdou jinak, oni slyší nebeskou hudbu. Proroci mluví jinak, protože slyší nebeský hlas. Proroci jednají jinak, protože touží po jasné a efektivní komunikaci Hospodinova slova.
Tlak okolí nemá na proroka žádný vliv. Prorok se více stará o Boží jméno a čest, než o sociální přijatelnost. Proroci se obětují na Božím oltáři, jako oběť. Jsou stravováni ohněm Božím jako oběť a naplňováni Božím Duchem jako posvěcené nádoby. Proroci jsou spalováni Bohem, aby mohli být Bohem zplnomocněni.
Písmo prohlašuje, že křesťané mají být "králové a kněží" (Zj 1:6). Ale dnešní křesťan je spíše jako tradicionalista z doby Ezechiele, než takový, jak ho líčí Nový zákon. Dnešní křesťané mají sklon být předvídatelnými tradicionalisty, kteří pouze vylepšují metody, kterým byli vyučováni a cvičeni. Typický dnešní křesťan je příliš zaměstnaný, než aby trávil čas s Bohem a radoval se z Jeho nádherné přítomnosti. Je příliš zaměstnaný, než aby studoval slovo Boží a tak poznával Boží mysl. Je příliš zaměstnaný, než aby měl čas být na Božím oltáři spalován svatým ohněm. Je příliš zaměstnaný během podle Božích požadavků (zákonictví), než aby mohl běžet s Bohem na základě znalosti Boží konkrétní vůle. Mnohým dnešním křesťanům chybí vize a vášeň budovat Boží Království. Oni raděli staví "Svůj kostelík".
Leonard Ravenhill:
"Ó Bože, pošli nám prorocká kázání, která hledají a pálí! Pošli nám proroky mučedníky - obtížené, spoutané, skloněné lidi, zlomené viděním hrozícího soudu a nekonečného zahynutí kvůli zatvrzelosti."
"Kazatelé udělali slavnými kazatelny; proroci udělali slavnými vězení, ve kterých trpěli. Kéž nám Bůh pošle proroky - hrozné muže, kteří křičí a nikoho nešetří, kteří pokropí národy svým utrpením - muže příliš horké, aby bylo možné se jich držet, příliš tvrdé, aby bylo možné je poslouchat, příliš nemilosrdné, aby někoho šetřili."
"Jsme unaveni lidmi v měkkém rouše s měkkými řečmi, kteří mluví spousty slov, ale naprosto bez moci. Tito vědí více o konkurenci než o posvěcení, o reklamě než o modlitbě. Více se starají o své církevní štěstí než o svatost." (-From 'Why Revival Tarries').
Ezechiel byl kněz, který se stal prorokem. Jeho povolání od Boha k prorockému úřadu si zaslouží naší pozornosti a zkoumání toho, co to říká o našem místu v historii, abychom volali k Bohu, aby poslal proroky. Prorok musí mít představu o podmínkách, které jsou v jeho okolí, a to vyžaduje, aby měl prorocký pohled a perspektivu. Měl by rozumět tomu, co svět potřebuje slyšet a měl by rozumět jeho bídné vzpurné přirozenosti a hrozícímu soudu nad každou nepravostí. Jeho volání lidí k pokání si je třeba zapamatovat, protože je hrozné nemít moc k přikrývání hříchů národa. Je třeba si zapamatovat jeho zaslibování obnovy, tak jak to JAHWE dal ve své smlouvě.
