PŘEDMLUVA
Nikdy mne nenapadlo že bych někdy napsal knihu o svém životě a o dlouhých letech, strávených v komunistických věznicích v Československu.
Když jsem byl z vězení propuštěn a Bůh mne přivedl do svobodného světa, dostával sem mnoho pozvání abych veřejně mluvil o svých zážitcích. Jsem velmi vděčný za každou příležitost, kdy sem mohl vyprávět o své minulosti, poněvadž je svědectvím o předivných Božích cestách, o Boží milosti a moci zjevené v mém životě během oněch let ponížení, nebezpečí a bezmocnosti.
Moji věřící přátelé mne žádali, abych napsal knihu, a tím se můj příběh dostal k širší veřejnosti. Netroufal sem si, zdálo se mi to nemožné. Přátelé však naléhali, zvlášť moji kamarádi z Armády spásy. Stále znovu zdůrazňovali, že by kniha přinesla povzbuzení čtenářům, kteří prochází duchovními zkouškami a boji. Cítili tuto nutnost tak naléhavě, že jsem o této věci začal přemýšlet a modlit se za ní. Nakonec jsem v srdci pocítil Boží souhlas a s mnoha modlitbami jsem začal realizovat to, co se mi předtím zdálo tak nemožné.
Jsem Bohu nesmírně vděčný, že o své minulosti mohu psát bez hořkosti a pocitu nepřátelství. Cítím hluboký soucit se všemi těmi nešťastnými lidmi, kteří se dopustili tak mnoho bezpráví a krutostí, poněvadž se nachází v duchovní temnotě. Bůh mi dal milost, abych jim odpustil, a přímě se modlím za jejich spásu.
Tato kniha by neměla být propagandou proti politické ideologii. Neměla by v srdcích čtenářů vyvolat nenávist a nepřátelství; takové literatury existuje dost. Mým přáním a prosbou je, aby kniha byla svědectvím o Boží moci a věrnosti. On chrání ty, kdo Mu plně důvěřuje ve své bezmocnosti.
Rád bych poděkoval všem svým přátelům, kteří mě různým způsobem pobízeli a laskavě povzbuzovali k napsání tohoto svědectví o slávě mého milovaného Pána a Spasitele Ježíše Krista.
Josef Korbel
Nikdy mne nenapadlo že bych někdy napsal knihu o svém životě a o dlouhých letech, strávených v komunistických věznicích v Československu.
Když jsem byl z vězení propuštěn a Bůh mne přivedl do svobodného světa, dostával sem mnoho pozvání abych veřejně mluvil o svých zážitcích. Jsem velmi vděčný za každou příležitost, kdy sem mohl vyprávět o své minulosti, poněvadž je svědectvím o předivných Božích cestách, o Boží milosti a moci zjevené v mém životě během oněch let ponížení, nebezpečí a bezmocnosti.
Moji věřící přátelé mne žádali, abych napsal knihu, a tím se můj příběh dostal k širší veřejnosti. Netroufal sem si, zdálo se mi to nemožné. Přátelé však naléhali, zvlášť moji kamarádi z Armády spásy. Stále znovu zdůrazňovali, že by kniha přinesla povzbuzení čtenářům, kteří prochází duchovními zkouškami a boji. Cítili tuto nutnost tak naléhavě, že jsem o této věci začal přemýšlet a modlit se za ní. Nakonec jsem v srdci pocítil Boží souhlas a s mnoha modlitbami jsem začal realizovat to, co se mi předtím zdálo tak nemožné.
Jsem Bohu nesmírně vděčný, že o své minulosti mohu psát bez hořkosti a pocitu nepřátelství. Cítím hluboký soucit se všemi těmi nešťastnými lidmi, kteří se dopustili tak mnoho bezpráví a krutostí, poněvadž se nachází v duchovní temnotě. Bůh mi dal milost, abych jim odpustil, a přímě se modlím za jejich spásu.
Tato kniha by neměla být propagandou proti politické ideologii. Neměla by v srdcích čtenářů vyvolat nenávist a nepřátelství; takové literatury existuje dost. Mým přáním a prosbou je, aby kniha byla svědectvím o Boží moci a věrnosti. On chrání ty, kdo Mu plně důvěřuje ve své bezmocnosti.
Rád bych poděkoval všem svým přátelům, kteří mě různým způsobem pobízeli a laskavě povzbuzovali k napsání tohoto svědectví o slávě mého milovaného Pána a Spasitele Ježíše Krista.
Josef Korbel
