18. listopadu 2013

Desátek který svazuje

Když jsem se vracel domů z jednoho domácího shromáždění, měl jsem pochybnosti o tom, jestli bylo správné opustit svoji mateřskou církev, když jsem tam byl tolik roků a o tom, jestli to pro nás bylo správné duchovní rozhodnutí. V myšlenkách jsem Bohu říkal, že jsme ochotni jít zpět do „xyz“ církve a pokud jsme se mýlili, tak se pokořit za to, že jsme odešli. Nechtěl jsem být zatracen a nechtěl jsem ani nikomu jinému způsobit zatracení. Nad opuštěním našeho mateřského společenství jsme se trápili, protože jsme tam strávili spoustu času. Toho večera, 9 prosince 2004 mi Pán dal sen a také mi milostivě ukázal většinu významu toho snu.


V tomto snu jsem jel v autě ještě se dvěma služebníky (duchovními) oblečenými v černém. Seděl jsem na předním sedadle na místě spolujezdce. Řidič, který seděl za volantem, byl jakoby dva muži spojeni v jednom; měl některé vlastnosti (rysy) jako můj první letniční pastor i jako náš poslední nedenominační pastor – jakýmsi způsobem byli propojeni do jednoho člověka. Rozpoznal jsem v tom řidiči charakteristické vlastnosti obou těchto pastorů a jeho hlas byl jako hlas mého posledního pastora.

Jeli jsme skrze krajinu, která mi vzhledem připomínala Floridu. Hlavní silnice nás přivedla z hustě osídlené oblasti do oblasti, která vypadala velmi holá jako poušť a měla jen málo budov. Ten řidič v černém obleku mluvil se svým duchovním spoluslužebníkem, který seděl na zadním sedadle; mluvili s úctou o kazateli P. M., který jako pastor vede jednu úspěšnou velikou církev, a kterému bylo tak dobře zaplaceno ve sboru, do kterého jsem před několika roky chodil. Byl jsem rád, že jsem pryč z horkého a vlhkého podnebí Floridy a myslel jsem si, že tuto suchou oblast budu snášet lépe a že to bude lepší místo, abych zde mohl něco konat pro Pána. Silnice se však najednou proměnila v hliněnou neupravenou cestu, která byla užší a hrbolatější. Zpomalili jsme, abychom zdolali dlouhou ostrou zatáčku, a poté byla před námi hora. Když jsme vyjeli jen kousek nahoru, najednou ta úzká cesta vedla přes pahrbek po straně hory. Přes něj se auto nedostalo dál a zastavilo se. Zacouvali jsme zpět a řekli jsme: „Rychle se proti tomu rozjeď!“, ale znovu jsme neuspěli. „Možná, že když všichni vylezeme z auta a budeme tlačit“, řekli jsme. Poté sen skončil.


Výklad snu:

V minulosti jsem byl asistujícím pastorem a starším a sloužil jsem skrze prorocké a duchovní dary (přední místo vedle řidiče). Služebníci v černém reprezentují minulé a přítomné vedení církve, kteří vedou církev skrze temnotu.

Jeli jsme ve starším autě typu sedan z 80. let, což reprezentuje běžný společenský model církve, kde jsem byl v roce 1980 spasen. Měla takový tradiční ráz shromáždění, církevních programů a strukturu. Jeli jsme nepohodlným klimatem. Církev se stala velmi dusným prostředím, jen s velmi nepatrným závanem Ducha svatého k občerstvení, i když jsme po něm toužili.
Pěkně upravená dálnice představuje tradiční pohodlnou a společnou církevní běžnou praxi. Oblast, která vypadala jako poušť, znamená duchovně suché místo, ke kterému jsme byli přivedeni. Málo budov reprezentuje konec tohoto církevního modelu. Cesta, která je před námi, nás vede do budoucnosti skrze poušť, pryč od minulého modelu církevního prostředí.

Řidič v černém obleku a jeho přítel, spoluslužebník na zadním sedadle, který mluvil s úctou o kazateli P. M., představují dobře placené služebníky, model velikého společného církevního úspěchu, který má reputaci a ocenění lidí. Cesta pouští znamená cestu, po které jde církev. Typická církev, vedená vedoucími, kteří jsou v temnotě (černý oblek), zjistí, že cesta je pomalá a těžká. Pak uvidí změnu směru, který Bůh ustanovil, a budou se snažit vést lidi po té úzké cestě království Božího, ale ten starý typ vozidla organizované církve se najednou zastaví a bude couvat nazpět navzdory lidskému úsilí, které ho bude tlačit kupředu. Instituční církev, tak jak ji známe, nás nemůže vyvézt na horu Sion, do Království Páně.

V dalším snu, který mi dal Pán, jsem projížděl autem skrze město. Před semaforem jsem zastavil na červenou za jedním autem, ve kterém bylo několik mladých žen.

Zatímco jsme stáli na červenou, přišly dvě ženy žebračky ke straně spolujezdce a žádaly o peníze. Žebračky v tom byly velmi agresivní a tak žena, sedící na sedadle spolujezdce, nebyla k tomu ochotná a mumlala jen něco o tom, že tedy dá žebračce nějakou tu papírovou bankovku. Když si však probírala peníze, žebračka zahlédla $ 10 bankovku a hltavě ji popadla. Pasažérka na ni volala, aby jí bankovku vrátila a nastala krátká pranice. Pak tu desetidolarovou bankovku popadl proud větru, a než ji stačila pasažérka nebo žebračka chytit, uletěla pryč.


Výklad snu:

Mladé ženy v autě jsou ti, kteří chodí do církve, a žebračky jsou církve, které neustále žádají o peníze, agresivně požadují finance. Desetidolarová bankovka je desátek, který tato církev hltavě popadá. Není žádná autorita Písma v Novém zákoně, aby si církev dovolovala brát tento desátek, a proto byl odfouknut pryč Duchem svatým!


Úryvek z knihy - Desátek který svazuje