Když
jsem se vracel domů z jednoho domácího shromáždění, měl jsem
pochybnosti o tom, jestli bylo správné opustit svoji mateřskou
církev, když jsem tam byl tolik roků a o tom, jestli to pro nás
bylo správné duchovní rozhodnutí. V myšlenkách jsem Bohu říkal,
že jsme ochotni jít zpět do „xyz“ církve a pokud jsme se
mýlili, tak se pokořit za to, že jsme odešli. Nechtěl jsem být
zatracen a nechtěl jsem ani nikomu jinému způsobit zatracení. Nad
opuštěním našeho mateřského společenství jsme se trápili,
protože jsme tam strávili spoustu času. Toho večera, 9 prosince
2004 mi Pán dal sen a také mi milostivě ukázal většinu významu
toho snu.
V
tomto snu jsem jel v autě ještě se dvěma služebníky
(duchovními) oblečenými v černém. Seděl jsem na předním
sedadle na místě spolujezdce. Řidič, který seděl za volantem,
byl jakoby dva muži spojeni v jednom; měl některé vlastnosti
(rysy) jako můj první letniční pastor i jako náš poslední
nedenominační pastor – jakýmsi způsobem byli propojeni do
jednoho člověka. Rozpoznal jsem v tom řidiči charakteristické
vlastnosti obou těchto pastorů a jeho hlas byl jako hlas mého
posledního pastora.
Jeli
jsme skrze krajinu, která mi vzhledem připomínala Floridu. Hlavní
silnice nás přivedla z hustě osídlené oblasti do oblasti, která
vypadala velmi holá jako poušť a měla jen málo budov. Ten řidič
v černém obleku mluvil se svým duchovním spoluslužebníkem,
který seděl na zadním sedadle; mluvili s úctou o kazateli P. M.,
který jako pastor vede jednu úspěšnou velikou církev, a kterému
bylo tak dobře zaplaceno ve sboru, do kterého jsem před několika
roky chodil. Byl jsem rád, že jsem pryč z horkého a vlhkého
podnebí Floridy a myslel jsem si, že tuto suchou oblast budu snášet
lépe a že to bude lepší místo, abych zde mohl něco konat pro
Pána. Silnice se však najednou proměnila v hliněnou neupravenou
cestu, která byla užší a hrbolatější. Zpomalili jsme, abychom
zdolali dlouhou ostrou zatáčku, a poté byla před námi hora. Když
jsme vyjeli jen kousek nahoru, najednou ta úzká cesta vedla přes
pahrbek po straně hory. Přes něj se auto nedostalo dál a
zastavilo se. Zacouvali jsme zpět a řekli jsme: „Rychle se proti
tomu rozjeď!“, ale znovu jsme neuspěli. „Možná, že když
všichni vylezeme z auta a budeme tlačit“, řekli jsme. Poté
sen skončil.
Výklad
snu:
V
minulosti jsem byl asistujícím pastorem a starším a sloužil jsem
skrze prorocké a duchovní dary (přední místo vedle řidiče).
Služebníci v černém reprezentují minulé a přítomné vedení
církve, kteří vedou církev skrze temnotu.
Jeli
jsme ve starším autě typu sedan z 80. let, což reprezentuje běžný
společenský model církve, kde jsem byl v roce 1980 spasen. Měla
takový tradiční ráz shromáždění, církevních programů a
strukturu. Jeli jsme nepohodlným klimatem. Církev se stala velmi
dusným prostředím,
jen s velmi nepatrným závanem Ducha svatého k občerstvení, i
když jsme po něm toužili.
Pěkně
upravená dálnice představuje tradiční pohodlnou a společnou
církevní běžnou praxi. Oblast, která vypadala jako poušť,
znamená duchovně suché místo, ke kterému jsme byli přivedeni.
Málo budov reprezentuje konec tohoto církevního modelu. Cesta,
která je před námi, nás vede do budoucnosti skrze poušť, pryč
od minulého modelu církevního prostředí.
Řidič
v černém obleku a jeho přítel, spoluslužebník na zadním
sedadle, který mluvil s úctou o kazateli P. M., představují dobře
placené služebníky, model velikého společného církevního
úspěchu, který má reputaci a ocenění lidí. Cesta pouští
znamená cestu, po které jde církev. Typická církev, vedená
vedoucími, kteří jsou v temnotě (černý oblek), zjistí, že
cesta je pomalá a těžká. Pak uvidí změnu směru, který Bůh
ustanovil, a budou se snažit vést lidi po té úzké cestě
království Božího, ale ten starý typ vozidla organizované
církve se najednou zastaví a bude couvat nazpět navzdory lidskému
úsilí, které ho bude tlačit kupředu. Instituční církev, tak
jak ji známe, nás nemůže vyvézt na horu Sion, do Království
Páně.
V
dalším snu, který mi dal Pán, jsem
projížděl autem skrze město. Před semaforem jsem zastavil na
červenou za jedním autem, ve kterém bylo několik mladých žen.
Zatímco
jsme stáli na červenou, přišly dvě ženy žebračky ke straně
spolujezdce a žádaly o peníze. Žebračky v tom byly velmi
agresivní a tak žena, sedící na sedadle spolujezdce, nebyla k
tomu ochotná a mumlala jen něco o tom, že tedy dá žebračce
nějakou tu papírovou bankovku. Když si však probírala peníze,
žebračka zahlédla $ 10 bankovku a hltavě ji popadla. Pasažérka
na ni volala, aby jí bankovku vrátila a nastala krátká pranice.
Pak tu desetidolarovou bankovku popadl proud větru, a než ji
stačila pasažérka nebo žebračka chytit, uletěla pryč.
Výklad
snu:
Mladé
ženy v autě jsou ti, kteří chodí do církve, a žebračky jsou
církve, které neustále žádají o peníze, agresivně požadují
finance. Desetidolarová bankovka je desátek, který tato církev
hltavě popadá. Není žádná autorita Písma v Novém zákoně,
aby si církev dovolovala brát tento desátek, a proto byl odfouknut
pryč Duchem
svatým!