11. května 1998
Nějakou dobu jsem v rozpacích ohledně problému, který v církvi přetrvává roky – hluboce mě to znepokojuje. Ten problém je – proč je tak těžké pro křesťany modlit se?
Písmo říká jasně, že odpověď na všechno v našich životech je modlitba smíšená s vírou. Apoštol Pavel říká: „O nic nemějte starost [nebuďte úzkostliví], ale za všech okolností své žádosti skrze modlitbu a prosbu s díkůčiněním oznamujte Bohu“ (Filipským 4:6). Pavel nám říká: „Hledej Pána ve všech oblastech svého života. A děkuj Mu dřív, než tě vyslyší.“
Pavlův důraz je jasný: Vždy se nejprve modlete! Nemáme se modlit až v krajním případě – jít nejprve k našim přátelům, potom za pastorem, a až nakonec skončit na svých kolenou. Ne – Ježíš nám říká: „Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost a toto vše vám bude dáno“ (Matouš 6:33). Máme jít nejprve k Bohu – přede vším ostatním!
Je srdcervoucí číst dopisy zaslané naší službě od množství zlomených křesťanů. Rodiny se rozpadají, manželé se rozvádějí, lidé, kteří po léta chodili věrně s Kristem, žijí ve strachu a porážce. Každý z těchto lidí je něčím přemožen – hříchem, depresí, světskostí, chamtivostí. A rok za rokem se zdá, že se jejich problémy zhoršují.
Ale co mě v jejich dopisech nejvíc šokovalo, je, že velmi málo z těchto křesťanů zmiňuje modlitbu. Obracejí se ke kazetám, knihám, na advokáty, poradce, na volání do show, k terapiím všeho druhu – ale zřídkakdy k modlitbě. Každý den procházejí v obavách, trápení, žijí s chmurami, mrakem, co jim visí nad hlavou, protože nemají odpověď na své problémy.
Proč je pro křesťany tak těžké, aby v čase krizí hledali pro své beznadějné potřeby Boha? Nakonec Bible sama je jako jedno velké svědectví, že Bůh slyší křik svých dětí a odpovídá jim s něžnou láskou:
