27. července 2016

Pokoj Boží vs. falešný pokoj

W.Nee

Pokoj souvisí se svatostí. Cílem znovuzrození je svatost. Bůh chce mít svaté lidi. Svatost znamená, že v člověku dostává místo smýšlení, jaké měl Pán Ježíš Kristus. To působí stále větší lásku, která se stává přirozeností a která zahrnuje Boha i lidi. Nezná větší životní úkol, než všechny myšlenky, slova i činy konat pod Božím vedením a přinášet je Bohu jako oběť skrze Pána Ježíše Krista. 

Taková svatost zároveň člověku dává opravdové naplnění života, které je skutečným štěstím. Oboje patří neoddělitelně k sobě. Nikdo nemůže být trvale šťasten, kdo nežije svatě. Jedině souzvuk s Bohem dává vnitřní pokoj. Vše nesvaté nakonec činí člověka nespokojeným a nešťastným. 

Nemusí jít jen o hrubé hříchy, ale i takové věci, jako tužby, zklamání, beznadějná očekávání, závislost na lidech a věcech, pýcha aj. nás připravují o radost a Boží pokoj. 

Opakem svatosti je mělká průměrnost, nikoli hřích! Svatost znamená, že ostatní "smí", já nemohu. Druzí smí mluvit, já musím poslechnout Ducha Svatého jak vede. Neodvážím se vtipkovat. Mohu se cítit osamocen, ale to je cena za svatost a autoritu.